Začít se spinningem není nic těžkého. Na kole umí v České republice jezdit asi každý, proto nám je stacionární kolo, na kterém trénink probíhá, poměrně blízké. Z vybavení je potřeba oblečení ze savého materiálu, měřič tepu a ručník. Před cvičením je ještě nutné podstoupit vstupní vyšetření, které určí maximální tepovou frekvenci. Laikovi by se mohlo zdát, že na tomto hitu fitness center nic není. Lidé si pod spinningem většinou představí namáhavé šlapání na kole pod střechou. Když proniknete do problematiky hlouběji, zjistíte, že to zas tak jednoduché není. Je potřeba znát určité pozice, které se na kole následně provádějí.
Spinning si získává čím dál více příznivců. Je to hlavně proto, že jeho provozování je zábavné, a hlavně účinné. Jestli vás tento typ cvičení láká a chcete ho začít provozovat, neměli byste na svůj první trénink vyrazit úplně neosvícení. V tomto článku se vám pokusíte alespoň okrajově představit to nejdůležitější, co je dobré vědět.
Může cvičit i naprostý začátečník
Průkopníci spinningu rozhlašují, že cvičení je vhodné úplně pro každého, včetně osob, které nikdy pořádně necvičily. Pravda je to pouze částečně. Jestli člověk dlouhá léta z větší seděl a nevěnoval se žádné namáhavější činnosti, může pro něj být cvičení šok. Pokud vám také sport dosud nic neříkal, měli byste ze všeho nejdřív vyrazit ke svému praktickému lékaři. Ten vás důkladně vyšetří a sdělí vám případná rizika spojená s provozováním spinningu. Sportovně založeným lidem postačí jen vyšetření, které stanoví maximální hodnotu tepové frekvence.
Seznamujeme se se stacionárním kolem
Ještě před tím, než se nadšeně vrhnete do sedla a začnete zuřivě šlapat, měli byste vědět, že stacionární kolo se od toho běžného v mnoha věcech liší. Jakmile nebudete o těchto specifikách vědět, můžete být později dost překvapení.
1. Brzdy
Jakmile potřebujete stacionární kolo zastavit, měli byste nejprve snížit rychlost nebo použít zátěžový kolík, který točení postupně zastaví. Při brzdění musíte mít na rozdíl od běžného kola nohy mimo šlapky, abyste nedostali ránu roztočeným pedálem.
2. Seřízení kola
Každý člověk má odlišné tělesné proporce, proto je třeba před tréninkem přizpůsobit si samotné kolo. Sedlo má být v takové výšce, aby byla v nejnižším bodě kolena mírně pokrčená. Nikdy by neměla být napnutá, a chodidla rozhodně musí dosáhnout na pedál. Řídítka mívají začátečníci nejprve trochu výš, přičemž jak získávají na kole jistotu, mohou si je postupně snižovat. Ve svém nejnižším umístění musí být řidítka v rovině se sedlem.
3. Nastavení sedla
Sedlo by mělo být v takové poloze, aby ruce spočívaly volně a přirozeně na řidítkách. Paže by měly být lehce pokrčené v lokti. Výška se nastavuje tak, aby koleno přední nohy bylo ve třetině otáčky nad osou pedálu.
4. Poloha nohy na pedálu
Pedálu by se měla vždy dotýkat přední měkká část chodidla. Často chybou je zcela špatná pozice, kdy se pedálu dotýká klenba chodidla.
Pár slov o samotné jízdě
Jakmile máte kolo správně seřízen přesně podle potřeb, měli byste ještě vědět, jak na něm správné cvičit. Kolo by mělo mít nějakou zátěž, jinak je cvičení naprosto bezpředmětné. Nejprve se zkuste pomalu rozjet a postupně přidávat, abyste zjistili, které tempo je to vaše. Hlavně začátečníkovi se může stát, že se mu z namáhavého šlapání udělá zle. V takovém případě si nesmíte říkat, že to přejde. Jestli totiž neslezete z kola a neodpočinete si, bude vám stále hůře a v extrémním případě můžete i omdlít.
