Specifikovat chorvatskou národní kuchyni nepatří vůbec mezi lehké záležitosti. Může za to hlavně velká rozloha země. Ta se rozprostírá od severu k jihu. Každý region ovlivnily malinko jiné faktory, každý má zvláštní přírodní podmínky a hlavně snadno dosažitelné plodiny. To má za následek obrovskou pestrost od regionu k regionu. Vzít proto kuchyni na území Jadranu jako celek není jednoduché. Jestliže si přejete najít to nejtypičtější, čím se může chorvatská kuchyně charakterizovat, zvítězí u samotných Chorvatů sušená šunka. Ta se usuší syrová na vzduchu a následně se udí. Jedná se v podstatě o jediný pokrm, který skutečně objevíte v každém menu restaurace. Jídel, které z ní Chorvaté připravují, tvoří velké množství.
Pokud vezmeme konkrétní regiony, tak téměř každý milovník jídla začíná s průzkumem Chorvatska v destinaci Istrie. Při vyslovení toho názvu, se musí snad každému jedinci vybavit zdejší lahůdka, a sice lanýže. I když si je ne každý kvůli jejich vysoké ceně (3000 Eur za kilo) může dovolit, měl by si nějaké to euro ušetřit a přinejmenším je ochutnat. Patří ke skutečným delikatesám a v jiné části Chorvatska se s nimi už nejspíš do styku nedostanete. Mezi další známá jídla se řadí samozřejmě maneštra, tedy polévka ze všeho, co se doma objeví. V mnoha ohledech se podobá naší variantě polévky. Dává se do ní silný vývar, brambory, fazole, zelenina a pořádná kukuřice. Nepochybně velmi zajímavou pochutinu představuje i ombolo, což je uzený plátek vepřového masa od kosti, dále také vyhlášené ústřice jako zástupce mořských plodů .
Jestliže bychom chtěli nalézt konkurenci pro Istrii, zmíníme hlavně Dalmácii se svými sýry a pršutem, což je vyuzená šunka. Zrovna z této provincie vzešlo nejpopulárnější jídlo na celém pobřeží,. To Chorvatsko proslavilo také v zahraničí. Není to nic jiného než tzv. dalmatské brodetoo (někdy též pod jménem burdet). V podstatě dostanete naservírovaný guláš z mořských plodů, který se dá uvařit na tisíc způsobů. K národním pokrmům bychom dále zařadili pašticadu, jde o dušené hovězí maso, či žgvacet, skvělý guláš ze slepic. Snad všichni z nás někdy jedli v české školní jídelně, a moc dobře tedy známe čevapčiči. I tohle jídlo pochází z Chorvatska.
Co se týče dezertů, tak k těm nejznámějším rozhodně patří jednoduchá zmrzlina a hlavně chorvatská káva, kterou zdejší občané popíjí celý den. Uvidíte ji na každém nápojovém lístku, ovšem dávejte si pozor, protože je skutečně silná. Nemyslíme si, že po ní ihned usnete. Není náhoda, že se konzumace kávy tu označuje za národní sport. Každý správný Chorvat si za každé situace udělá chvilku na dobrý šálek kávy. Pokud jde o zmrzlinu, tou se Chorvatsko proslavilo již v 18. století. Asi každá cukrárna na jihu země vlastní svůj unikátní recept. Často je v ní obsažen alkohol. Možné překvapení pro vás bude asi znamenat fakt, že oproti té naší je o dost sladší.
Chorvatské víno a rakije
Chorvaté jsou právem považování za národ vinařů. Pijí totiž víno jako vodu. Už v antické době proslavila celou oblast hlavně ta dalmatská, která se pořád těší světovému obdivu a věhlasu. Pokud máte raději bílé víno, vydejte se rozhodně na sever země. Zde se pěstuje slavná malvazija, tokaj i chardonnay. Unikátem je poté místo na ostrově Krk okolo města Vrbnik, kde objevíte vyhlášené bílé víno, kterému se jinde nedařilo. Jde o víno s názvem Vrbnička žlahtina. Čím více pojedete na jih, tím více se budou vyskytovat červená vína. Také jejich jakost se velmi zvýší. Celá Dalmácie tvoří až „Mekku vín“. Tím nejslavnějším je primoštenský babič.
Nejspíš každá chorvatská restaurace vám po jídle nabídne i panáka zdejší pálenky, ta prý podle bájí napomáhá lepšímu trávení. Rakije představuje obecné jméno pro jakoukoliv chorvatskou pálenku. Nejčastějšími jsou pak travarica, tedy bylinná pálenka nazelenalé barvy. Dostanete tu také slivovici, hruškovici, či lozu, to vypijete destilát z hroznového vína.
