Petrovac, městečko položené v údolí asi 18 kilometrů od Budvy, je dnes vyhledávaným místem zejména pro ty, kdo si svou ideální dovolenou v žádném případě nedokáží představit bez ploutví a potápěčských brýlí. A to zejména díky blízkým Ostrovům Sveta Nedjelja a Katič, které si získaly renomé jedněch z vůbec nejvyhledávanějších potápěčských resortů na Budvanské riviéře. Oba se navíc mohou pochlubit malebnými kostelíky, přičemž k tomu na ostrově Katič se navíc váže vcelku romantická pověst: podle ní měl jeho základy položit námořník, který jako jediný přežil ztroskotání své lodi, a holý život si zachránil právě na ostrově Katič.
Hledat ale dnes v Petrovaci a jeho okolí syrovou romantiku v osamělém robinsonovském duchu může být poměrně obtížné: zdejší přes půl kilometru dlouhá Písečná pláž totiž patří k několika nejnavštěvovanějším na celé riviéře. Za což určitě vděčí i převládající narudlé barvě písku, která z ní, v kombinaci s atraktivním okolím a hodnotnou přírodou (Petrovacské pláže spadají mezi chráněné oblasti), dělá vhodné místo, odkud začít s poznáváním jedinečného charakteru černohorského pobřeží.
Přívětivé pobřeží, drobné i větší zálivy s oblouky pláží obklopenými převážně borovicovými háji, na něž lze shlížet z vrcholků hor, totiž společně tvoří to, co většinu návštěvníků této oblasti nejvíce fascinuje, a právě takový je i charakter Petrovace a jeho okolí. Jako typický příklad můžeme vzít třeba Lučickou pláž ležící půl kilometru od města – pár stovek metrů dlouhý záliv s pobřežím plným bílého písku a olivovníky v jeho těsném sousedství.
Podobně jako je tomu i s mnoha okolními letovisky, ale ani sem nemusíte přijíždět pouze s vyhlídkou na týden strávený v moři nebo osvěžujícím stínu borovic. Petrovac, stejně jako jeho okolí, totiž má co nabídnout i jako oblast, v níž lze narazit na neobvyklá historická místa.
Klasickým případem tak je zde například známá budova kláštera v Reževići, která stojí pouze asi tři kilometry od města, a vypravit se sem tak můžou i lidé, pro něž je pěší turistika nepochopitelnou výstředností a zbytečným plýtváním pracně nabytých sil. A nutno říci, že tyto tři směšné kilometry se určitě vyplatí absolvovat. Klášter Reževići totiž zaujme už svojí polohou – hrdě se tyčí na skále přímo nad mořem.
Vlastní klášter má za sebou pohnutou minulost, která Reževićským mnichům nebyla příliš nakloněná a vzbuzuje otázku, zda nepředstavovala trest za zhýralý život, který podle zlých jazyků vedly uvnitř jeho zdí. Klášter byl totiž mnohokrát terčem zbabělých útoků, po nichž skončil vyhořelý a v troskách. Na počátku 19. století zde na tuto „tradici“ navázala dokonce i vojska samotného Napoleona, a zatím poslední zkouškou potom bylo zemětřesení, k němuž došlo v roce 1979. Klášter Reževići od té doby nicméně prošel úspěšnou rekonstrukcí a přístavbou, můžete tak zde dnes navštívit dva kostely (novější nese jméno světa Trojica), a porozhlédnout se po ruinách kostela původně zasvěceného sv. Štěpánu.
Kromě Reževići nemůžeme než doporučit také přinejmenším dvě další místa: zdejší pevnost nesoucí jméno Castel Lastua a oblast, v níž byly během vykopávek objeveny zbytky římského osídlení. To, co se z pevnosti Castel Lastua dochovalo – lazaret a některé části postavené v průběhu 16. století – sice čekal osud, který by minulé obránce zřejmě příliš nenadchnul, byl zde totiž otevřen vyhlášený noční podnik Castello, ale i přesto stojí za to výletu k pevnosti věnovat některé odpoledne. Pokud se navíc nebráníte příležitostnému flámování, těžko v Petrovaci najdete lepší místo, odkud odcházet až za rozbřesku.
Druhým historicky hodnotným bodem ve městě je potom místo archeologických nálezů, které leží uprostřed olivového háje přímo za středověkým kostelem Sveti Ilija. Zde totiž v minulosti došlo k objevu usedlosti z období rozmachu římské říše, kde si dnes návštěvníci mohou prohlédnout dochované zbytky římských mozaik. Je možné, že v budoucnu zde na archeology čekají ještě další objevy, průzkumy této lokality totiž dodnes nebyly dokončeny.
