Budva v Černé Hoře

Oblast v níž dnes leží město Budva je považována za místo vůbec nejstaršího osídlení jaderského pobřeží náležícího dnešní Černé Hoře. Zmínky o zdejším městě Illyri se objevují dokonce již v Sofoklově hře, kde se sem na volském hřbetě spolu s manželkou uchyluje Kadmo, syn fénického krále, po té, co je vyhoštěn z Théb. Dnešní název Budva je potom odvozen právě z řeckého slova bous, které označuje vola.  Město spolu s jeho okolím se po pádu římského impéria stává místem, kudy vede hranice mezi světem Východu a Západu. Již z toho je pochopitelné, že Budva v minulosti představovala místo, o něž se vedly líté boje, a mnozí vojevůdci si brousili zuby na ovládnutí oblasti. Budvu tak postupně dobyli Byzantinci, Saracéni, na 350 let Benátčané. Později rakouská vojska, francouzská armáda, a po ní opět Rakušané.

Doba, kdy se sem jezdilo především válčit je nicméně již dávno pryč. Samotná existence zeměpisného názvu označující přilehlý pás jaderského pobřeží – Budvanská riviéra – naznačuje, že v současnosti jde především o oblast, která jak svým reliéfem tak klimatickými podmínkami přeje turismu. Budva se tak dnes těší pověsti centra přímořské rekreace v této oblasti, a je zde považována za nejlépe vybavené letovisko, které navíc kromě civilizačních vymožeností návštěvníky láká svým starobylým rázem.

Vlastní historické jádro města navíc těží z původní polohy na drobném poloostrově, kde jej od novější zástavby oddělují městské hradby, které byly z větší části zbudovány v době Benátské nadvlády.

Kouzlo starého města navíc umocňují stavby dvou bran, kterými lze do této části Budvy vstoupit,  nesou jména Kopnena vrata a Morska vrata. Přestože i dnes město a jeho okolí skýtá mnohé příležitosti pro objevování zdejší dávné minulosti, o mnoho z historického dědictví Budvy bohužel přišlo. Z tohoto pohledu největší ránu znamenal značně neodborný průběh archeologických prací v okolí jednoho z dnešních hotelů v roce 1938, které zapříčinily nevratné zničení mnoha nálezů. Některé z těch, které tyto zásahy přežily, potom navíc byly  rozkradeny. Naštěstí nezmizelo úplně vše, předměty které se podařilo zachránit si dnes můžete prohlédnout v Městském muzeu.

Pokud jde o významná historická místa, určitě se vyplatí navštívit to, co zbylo z honosné římské vily z období přelomu 1. a 2. stol. Našeho letopočtu, jejíž pozůstatky leží na malém náměstí. Najdete zde původní sloupy, část mozaiky, chodníků, a hypokaustu –  typicky římského způsobu centrálního vytápění.

Neméně zajímavou podívanou potom slibuje také komplex městské pevnosti, jež ční v nejvýše položené části Budvy,  v těsném sousedství městských hradeb. Významnou součásti její dnes přístupné části jsou zejména dochované části Santa Maria de Castello, středověkého kostela datovaného do rozmezí 12. až 14. století. Zajímavý je zde určitě také kontrast původní pevnosti se stavbou kasárny z 19. století, kterou zde, se stejnou mírou bezohlednosti již uplatňovali vůči místnímu porobenému obyvatelstvu, vsadili Rakušané.

Budva je ale, jak jsme si řekli již na začátku, známá především coby centrum plážové turistiky, je vyhlášená atraktivitou svých pláží, již dokládá rok od roku větší počet ocenění Modrá vlajka, které jsou udělovány jednotlivým plážím, jež musí splnit přísná kritéria zejména z oblasti ochrany životního prostředí, jakož i nezbytného zázemí pro rekreanty. Klasickými místy se v tomto směru postupně staly zejména Slovenska plaža spolu s pláží nesoucí jméno Mogren.



Sponzorované odkazy
V kategorii: Cestování Tags: 

Mohlo by Vás zajímat:

Ulcinj – pirátský přístav a město, kde seděl Cervantes Ulcinj – pirátský přístav a město, kde seděl Cervantes
Tivat – přístav, kde kotvila habsburská flotila Tivat – přístav, kde kotvila habsburská flotila
Sutomore – v srdci Barské riviéry Sutomore – v srdci Barské riviéry
Petrovac – jak vypadá kouzlo budvanské riviéry? Petrovac – jak vypadá kouzlo budvanské riviéry?

Přidat komentář

Odeslat komentář

© 4553 ExtraŽivot.cz. Všechna práva vyhrazena. Šíření jakéhokoliv obsahu bez povolení je zakázáno. XHTML / CSS Valid.
Design Theme Junkie.