Právě končící vánoční svátky a oslavy Silvestra přinesly podle statistik záchranářů, policistů, strážníků a hasičů kromě radosti a veselí také mnoho nepříjemných úrazů. Některé z nich byly zcela nepochybně zaviněny lidskou neopatrností, nepozorností, hazardováním s vlastním zdravím. U mnoha z nich hrál důležitou roli také alkohol. A možná jste se právě u takého úrazu či náhlé příhody v uplynulých dnech nachomýtli. Věděli jste si rady? Dokázali jste si rychle vzpomenout na potřebná telefonní čísla tísňového volání?
Pokud odpovídáte „ano“, tak je to v pořádku. A pokud jste přeci jen trošičku tápali, přinášíme vám stručný přehled čísel, na kterých se v případě potřeby dočkáte potřebné pomoci.
Ačkoliv si většina už odvykla pamatovat telefonní čísla svých přátel, rodiny a známých, protože je máme jednoduše uložená v mobilu, některá čísla bychom znát měli! Mohou se totiž hodit v situaci, kdy jde o život, o zdraví či o velkou škodu na majetku a pak prostě není čas na hledání v mobilu. Mobil taky nemusíte mít vždycky po ruce…
O jaká čísla se tedy jedná?
Rozhodně se vyplatí zapamatovat si národní tísňové číslo, kterým přivoláme profesionální zdravotníky. Na území České republiky se jedná o číslo 155. To by měl znát prostě každý dospělý i dítě, bez výjimky. Na tomto čísle se nám ozvou zkušené operátorky, které zařídí, aby k nám vyjela odpovídající zdravotnická pomoc, a zároveň nás mohou po celou dobu do příjezdu profesionálů navigovat tak, abychom zraněné či nemocné osobě dokázali poskytnout kvalitní první pomoc. Na ní často totiž záleží nejvíc! Kdo má problém se zapamatováním si tohoto čísla, může si představit, že 5 na konci tak trochu připomíná invalidní vozíček. A symbol invalidního vozíčku už si se záchranáři spojíme snadno, nemyslíte?
V případě, že se na číslo 155 z nějakého důvodu nemůžete dovolat, je tady ještě alternativa v podobě čísla 112. Jedná se o jednotné evropské číslo tísňového volání a můžeme jej použít během svých cest po Evropě. Platí pro zdravotníky, policii i hasiče.
Někdy potřebujeme nejprve přivolat na místo neštěstí či nehody hasiče. K tomu slouží národní tísňové číslo 150. I k němu existuje jednoduchá pomůcka pro snadné zapamatování. Nula na konci vypadá podobně jako rybník. Rybník a především vodu v něm si s hasiči spojíme už snadno!
Pro přivolání policie můžeme použít národní tísňové číslo 158. Pokud byste měli problém s jeho zapamatováním, tak si představte koncovou osmičku jako policejní pouta a hned bude zapamatování snadné.
Posledním číslem, které je vhodné si uložit do své paměti, a nejen do paměti mobilního telefonu, je číslo 156. Patří strážníkům městské policie a je také, jako všechna výše uvedená čísla, univerzálně použitelné po celém území České republiky.
Výhodou národních tísňových čísel je, že se na ně dovoláte ze všech telefonních přístrojů zdarma. Z mobilních telefonů se na tato čísla dovoláme i v případě, že v mobilu není vložena SIM karta.
Pro vášnivé lyžaře, turisty a milovníky hor vůbec je tady ještě jedno číslo, a to číslo pro volání na Horskou službu. Platí od 15. 12. 2012. Není sice národním tísňovým číslem a za zavolání na něj se tedy platí, přesto je to velký krok kupředu pro zajištění bezpečnosti a rychlé pomoci při úrazu či neštěstí v horách. Číslo je 1210. Protože se ale naše hory nacházejí převážně na hranicích naší země, je vhodnější vytáčet jej s předvolbou +420, tedy v tomto tvaru: +420 1210. Jen tak budete mít jistotu, že se dovoláte na Horskou službu na české straně hranic. Výhodou je především to, že ať jste v jakýchkoli horách na našem území, nemusíte si před cestou na túru zjišťovat místní číslo na Horskou službu. Po celé ČR vám výborně poslouží zavedené univerzální číslo!