Bar je ryze moderní město, kde valná většina jeho budov byla vystavěna až po druhé světové válce. Díky tomu je Bar plný širokých ulic a má dostatek parkovacích ploch. Charakter města je utvářen zejména zdejším přístavem, který pro celou Černou Horu představuje důležitou spojnici se zbytkem Evropy. Přestože je Bar významný zejména coby správní a hospodářské centrum oblasti, pravidelně sem míří i turisté – jak přímo ve městě, tak zejména v jeho blízkém sousedství lze najít příjemné pláže, oblasti s netknutými horami, stejně jako zajímavá historická místa.
Bar leží v jižní části černohorského pobřeží Jaderského moře v blízkosti známého jezera Skadar (hranice Barské provincie zasahují až k jeho jižním břehům). Jde o největší a zároveň i nejvýznamnější město celé oblasti, které zároveň propůjčuje své jméno ostatním letoviskům Jihu pobřeží Černé Hory – s touto oblastí se tak lze na stránkách turistických průvodců setkat jako s Barskou riviérou.
Současný počet obyvatel města se blíží čtyřiceti tisícům, a mezi nejvýznamnější zdroje jejich příjmů vedle námořní dopravy a cestovního ruchu patří petrochemický průmysl (v Baru funguje největší rafinerie v Černé hoře), loděnice a nesmíme zapomenout ani zpracování oliv. Jejich pěstování je zde pevnou tradicí již od dob prvních písemných zmínek o městě. Můžete tak zde dnes navštívit dosud plodící olivový háj, jehož stáří se odhaduje na více než 2000 let, který údajně založili již Féničané.
Co se týče podob podob zdejší přímořské turistiky, mezi nejvyhledávanější místa patří zejména drobnější vesničky v okolí města, jako jsou například Sutomore, Dobre Vode nebo Čanj, kde najdete klasické jadranské pláže s teplým mořem, čistým pískem a vlídným počasím. Kromě nich lze pro začátek doporučit několik dalších míst na jih od města.
Lidé hledající klid tak zde často nachází azyl v oblasti skal Volujica, jež v sobě ukrývá několik drobných pláží. Jedním z hlavních důvodů, proč toto místo dodnes neztratilo nic ze svého idylického nádechu je zřejmě skutečnost, že se sem lze dostat pouze od moře. Mezi častěji navštěvované pláže jihu okolí Baru patří určitě také Crvena plaža rozprostírající se v zátoce mezi Barem a blízkým Sutomore. Své jméno získala podle pro ni charakteristicky červené zabarvení písku stejně jako drobných oblázků.
V severní části okraje Baru je vyhlášenou pláží především tři čtvrtě kilometru dlouhá Topolica, která je ukončena Barskou marinou – přístavem pro jachty. Nejdelší pláží na území města je potom pro nás trochu krkolomně pojmenovaná Žukotrljica, která se rozbíhá do délky přes dva kilometry. Jde současně o známé centurm nočního života, kde sem promenádu z centra města lemují mnohé zábavní podniky a restaurace.
Z historických míst v Baru, které poutají nejvíce pozornosti jeho návštěvníků je zřejmě tím nejvýznamnějším komplex opuštěného středověkého města Stari Bar, který leží několik kilometrů na východ od centra Baru na místě, kde začíná vystupovat pohoří Rumija. Dnes má již bohužel Stari Bar velmi daleko k tomu, čím býval v minulosti, a z velké části je tvořen již jen zříceninami. V tomto stavu se odráží divoká válečnická minulost města, v níž nejlítější boje byly vedeny zejména s Turky, kteří město v 16. století dobyli, a dlouho po té jej úspěšně drželi ve své moci. Své působení ve Starem Baru nakonec během krátce před ústupem na sklonku 1í. Století zbaběle završili odpálením dvou obrovských skladišť střelného prachu, kdy došlo k ničivému výbuchu, který nevratně poškodil přes dvě stě budov a navždy poznamenal tvář tohoto města. Poslední ranou potom pro Stari Bar představovalo zemětřesení, k němuž zde došlo v roce 1979.
Paradoxně ale tato katastrofa měla pro město i jeden pozitivní důsledek. V době před zemětřesením byl Stari Bar zanedbaným místem s tíživou atmosférou, jemuž se raději každý vyhnul, než aby sem v neděli chodil s chlebníkem na vycházku, což se spolu s touto živelnou událostí změnilo: zemětřesní totiž zafungovalo impuls k obnově Stareho Baru, díky čemuž si zde například můžeme vychutnat návštěvu zrekonstruovaného Biskupského paláce, stejně jako například dvou kostelů.
